Ústavní soud zamítl návrh na zrušení solární daně (Rödl & Partner)

I když Ústavní soud České republiky ve svém nálezu

konstatuje, že zavedením solární daně došlo ke změně

a v jejím důsledku i ke snížení podpory energie

vyráběné ve fotovoltaických elektrárnách uvedených do

provozu v letech 2009 a 2010, byly návrh na zrušení

solární daně, jakož i časově omezené osvobození od

daně z příjmu z provozu zařízení na výrobu energie

z obnovitelných zdrojů, zamítnuty. Ústavní soud

neshledal v těchto ustanoveních žádné porušení Ústavy

České republiky.

Ústavní soud neshledává ani žádné porušení

vlastnického práva, svobody podnikání, ani zákazu

diskriminace. Sice se jedná o případ tzv. nepravé

retroaktivity, avšak důvody, při jejichž existenci je tato

retroaktivita výjimečně nepřípustná, nebyly uznány.

Ústavní soud konstatoval, že princip právní jistoty, popř.

ochrany důvěry v právo nemůže být ztotožňován

s požadavkem na absolutní nezměnitelnost právních

norem, daleko více je třeba zohlednit sociálně

ekonomické změny a požadavky na stabilitu státního

rozpočtu.

Za povšimnutí stojí také skutečnost, že nález ohledně

ústavnosti solárního odvodu staví zejména na tom, že i

po zavedení solární daně dle zákona č. 180/2005 Sb., o

podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů

energie, zůstane garantovaná patnáctiletá návratnost

investic i nadále zaručena, a v tomto smyslu se odvolává

na informace Energetického regulačního úřadu. V této

souvislosti je v rozhodnutí další záruka dle zákona

č. 180/2005 Sb., totiž že výnos zůstane zachován po

dobu 15 let a dokonce má dojít k jeho indexování,

jednoznačně považována za nesměrodatnou.

Provozovateli zařízení byla upřena jeho legitimní důvěra

v tyto výnosy, případně v rychlejší návratnost investice.

K argumentaci byl použit vývoj (nebo spíše propad) cen

technologií, investičních nákladů a nákladů na

financování, jakož vliv v České republice podporované

výstavby fotovoltaických zařízení na cenu energie, a tím

i na ekonomiku a na státní rozpočet. Dle Ústavního

soudu je zcela legitimní, když podle objektivně zjištěné

změny vztahu investičních nákladů v oblasti

fotovoltaických zařízení na podporu energie získané

z těchto zařízení provede zákonodárce změnu této

podpory, aby znovu nastolil rovnováhu mezi investicí a

výnosem tak, jak bylo zamýšleno zákonem č. 180/2005

Sb. O takový případ se dle názoru Ústavního soudu

jedná v případu solární daně, neboť bude údajně i

nadále dosažena návratnost investice do 15 let.

Ústavní soud si je vědom toho, že za určitých okolností,

zejména u menších fotovoltaických zařízení, může dojít

ke komplikacím, při kterých bude vážně negativně

ovlivněn cash flow, a návratnosti investice nebude moci

být dosaženo během 15 let nebo dokonce vůbec. Tato

skutečnost však neměla žádný vliv na rozhodnutí

Ústavního soudu.

Relativizaci právních institutů chráněných ústavním

právem na základě ekonomických úvah tak, jak je

uvedena v nálezu Ústavního soudu, považujeme za

nanejvýš znepokojivou.

Po provedení dalšího rozboru rozhodnutí Vás budeme

informovat o možnostech dalšího postupu proti solární

dani, které pro Vás z tohoto rozhodnutí vyplývají.

Kontakt pro další informace:

Olaf Naatz, LL.M.

Rechtsanwalt (advokát)Senior Associate

Tel.: +420 236 163 710

E-mail: olaf.naatz@roedl.cz

Zdroj: newsletter Rödl & Partner – HOT NEWS.