TISKOVÁ ZPRÁVA: XI. MEZINÁRODNÍ ENERGETICKÉ REGULAČNÍ FÓRUM
Budoucnost evropské energetiky se řešila v Praze -základní teze
PRAHA 16. KVĚTNA – Evropa je závislá z více než 80 % na dodávkách primárních zdrojů energií z politicky nestabilních oblastí. Bez ruského plynu se země V4 úplně neobejdou.Je bezpodmínečně nutné hledat alternativní přepravní cesty a to kvůli nestabilní situaci na Ukrajině. Řešením může být dobudování North-South stream
Energetika rovná se neustálá změna a na to je třeba reagovat velmi pružně dle Martina Herrmanna – CEO ze skupiny RWE East. Ceny energií ani spotřeba v následujících třech letech výrazně neporostou. To není dobrá zpráva pro výrobce, kdy současná cena na úrovni 30 EUR/MWh nepokrývá výrobní náklady. Podpora výroby ze strany státu, jako je tomu např. ve Velké Británii, bude diskutována po schválení aktualizované Státní energetické koncepce. Dočkáme se první aktualizace od roku 2004? Pokud ne, budeme nuceni se touto koncepcí řídit od 1. 1. 2016.
Každý stát se musí rozhodnout, zdali se spolehne na vytvoření jednotného trhu s elektřinou nebo podpoří investice do zdrojů. Do června se bude diskutovat o budoucnosti parametrů tříletého regulační období a výši tarifů v distribuci plynu a elektřiny. Jaký dopad do cen přinese tato změna není zatím známo. Regulační úřad ve spolupráci s distributory připravil návrh nové tarifní struktury. Její zavedení se očekává nejdříve pro roce 2016,realisticky v roce 2017. Malé solární panely do 10 kV dostávají zelenou. Slovenský regulátor se zaměřil na maržové řetězce vertikálně integrovaných společností, nadiktoval jaké činnosti musí nezávisle zabezpečovat distributor. Dle právníků ze společností Kinstellar a White & Case není nutné insourcovat všechny činnosti do distribuce. Postačí nastavení řídících a kontrolních mechanismů. Trvale klesá EBIDTA všech velkých energetických hráčů v Evropě. Skupina ČEZ patří z pohledu EBIDTA i přes ohlášené hospodářské výsledky za 1Q 2015 k nejlepším v Evropě. Budoucnost spatřuje ČEZ v rozvoji nové energetiky, službách, decentralizované výrobě. Skupina E.ON v České republice není na prodej. Cílem společnosti je posílit pozici v oblasti plynárenství. Pražská energetika si drží stabilně velmi dobré výsledky, pro následující období plánuje zvýšení EBIDTA. Společnost se chce nad rámec core businessu dále profilovat v oblasti služeb a provozování lokální distribuce. V budoucnosti se dočkáme vstupu nových hráčů do energetiky – Google, Apple se zaměří na retail. Elektřina bude komoditou jako každá jina. K tomu přispěje také masivní rozvoj digitilazace. Bude bundlována a dalšími retailovými produkty. Banky jsou připraveny financovat velké projekty. Tak příznivé podmínky zde dlouho nebyly. Energetika i přes svou krizi se jeví jako stabilní business. I přes podporu OZE se energetika bez klasických zdrojů neobejde. Nejenom v Evropě, ale na celém světě. Revoluci v odvětví způsobí řešení pro skladování elektřiny – současné baterie ani jiné technologie (přečerpávací elektrárny) to zatím neumí.
Inovace, orientace na nové trhy, zavádění chytrých řešení pro měření energie, aby zákazník měl přehled o svých účtech, ale také boj s distributory energie a jejich neúměrnými zisky, tak by se dala shrnout hlavní sdělení, které v Praze přednesli účastníci XI. Mezinárodního regulačního fóra, které včera skončilo v Kongresovém paláci. První den konference, který byl mimo jiné věnován regulaci, zástupce českého Energetického regulačního úřadu Jan Nehoda uvedl, že jeho úřad finišuje přípravu na IV. Regulační období, které však bude jen tříleté a jeho hlavním cílem bude příprava na následující, až desetileté regulační období. Za hlavní principy regulace ERÚ považuje: stabilitu a dlouhodobou udržitelnost regulačních principů, předvídatelnost regulace pro jednotlivé subjekty na trhu s elektřinou a plynem, vyváženost regulace z pohledu působení na jednotlivé subjekty, objektivnost a transparentnost nastavení regulačních principů a vstupů a návaznost na platné legislativní předpisy České republiky a Evropské unie a jejich aktuální změny.
Zástupce slovenského regulátora, Josef Holjenčík ( předseda, Úřad pro regulaci síťových odvětví) seznámil účastníky konference s tím, jak jeho úřad zabránil vyvádění peněz z distribučních společností. „Na Slovensku po privatizaci přes SLA smlouvy utíkalo hrozně moc peněz. Distribuce, která kdysi měla svoje údržbáře, si začala tyto služby pronajímat. Místo, aby služba zaměstnanců stála 100 jednotek, na smlouvu o zajištění těchto činností pak stála 200-300 jednotek a byl to oprávněný náklad. Tomu jsme učinili přítrž,“ řekl Holjenčík. Po provedených změnách musí mít regulované firmy samostatnou dozorčí radu, svého complaines officera, právníky, IT, finanční oddělení a zákaznické centrum. V průměru musely distribuční firmy přijmout z dceřiných společností cca 1000 osob. V letech 2008-9 se mezi mateřskou firmou a jejich dceřinými společnostmi na placení těchto služeb „přelilo“ cca 13 277 567 EUR , po zavedení těchto opatření pouze 331 939 EUR. V energetice to bylo také cca 13 277 567 milionů EUR a dnes je to cca 829 848 EUR. „Dnes vyšla hodnotící zpráva EK a z ní vyplývá, že v oblasti energetiky nemají orgány EU vůči Slovensku žádné připomínky a námitky, z čehož mám opravdu velkou radost,“ dodal ve středu na XI. Mezinárodním energetickém regulačním fóru Josef Holjenčík. Jeho velmi zajímavý příspěvek si můžete poslechnout na www.merf.cz
Martin Hermann, předseda představenstva RWE East, který celou konferenci zahajoval, uvedl, že jedinou jistotou nejen na českém trhu s energiemi je změna. „Není týden, abychom se nedozvěděli, že se plánují nové věci, které se nás dotýkají. Nevíme, jaký bude poplatek za obnovitelné zdroje energie, jestli bude přípustná elektrárna na fosilní paliva atd. Například Španělská vláda měnila pravidla hry za chodu, což mělo pro investory velmi negativní finanční dopad. “ řekl na úvod svého příspěvku. Podle něj je plynová branže na rozcestí, jelikož není jisté, že ruský plyn se vždy do Evropy dostane, respektive, že ho Rusko do Evropy pošle. To podle je podle Hermanna i důsledek toho, že odběr plynu v Evropě klesá. Jedinou možností je podle něj spojení sil všech subjektů podnikajících v plynárenství, které budou lobbovat za jasné podmínky, za kterých se bude trh měnit. „Potřebujeme čas, stabilitu a politickou podporu, abychom převratné změny, které se našich firem, týkají, dokázali dotáhnout do konce Například v roce 2022 zavřeme naši poslední jadernou elektrárnu v Německu, a proto musíme velmi intenzivně jednat s naší vládou. Vždycky říkám, že chápeme, že se svět mění. Nejsme dinosaury, nechceme být problémem, ale prosíme o jasné termíny, abychom se na to dokázali připravit,“ dodal Martin Herrmann.
Mezinárodní energetické regulační fórum patří tradičně k jednomu z nejvýznamnějších setkání regulátorů a podnikatelské sféry ve střední a východní Evropě, které pravidelně navštěvuje více než 150 účastníků z řad energetických expertů, managementu předních utilitních společností a zástupců evropských a národních regulačních úřadů.